|
Interní audit
Co přinese rok 2008 v auditu?
Vláda na svém zasedání 10.ledna 2008 vrátila k přepracování Návrh zákona o auditorech, který byl iniciován nutností transponovat směrnici EU o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek 2006/43/ES. Nejpozdější termín pro transpozici směrnice je již 29. června 2008. Na co se máme připravit?
Základním cílem nového zákona je sladit českou právní úpravu se směrnicí 2006/43/ES, která byla schválena evropským parlamentem a radou již v květnu 2006.
Směrnice požaduje vznik nového orgánu veřejného dohledu (tzv. Radu pro veřejný dohled nad auditem), která bude dohlížet na dodržování auditorských standardů, etického kodexu a na vnitřní předpisy Komory.
Členské státy by měli vymezit pro účely povinného auditu subjekty veřejného zájmu, na které by se vztahovaly přísnější požadavky vzhledem k auditu. Subjekty veřejného zájmu podle směrnice jsou povinně banky, pojišťovny a kótované společnosti. K těmto povinným však může vláda přidat další skupiny podniků, které jsou předmětem veřejného zájmu (kriterium pro zařazení může například být - počet zaměstnanců, bezpečnostní či strategický význam subjektů).
Každý subjekt veřejného zájmu musí mít povinně zřízen výbor pro audit. Členský stát určí, zda se musí výbory pro audit skládat z nevýkonných členů správního orgánu nebo členů dozorčího orgánu auditovaného subjektu nebo členů jmenovaných valnou hromadou akcionářů. Velmi důležitá je ale podmínka, která stanoví, že alespoň jeden člen výboru pro audit musí být nezávislý a musí mít účetní nebo auditorskou kvalifikaci. (článek 41)
Nejvýznamnější dopad do oblasti správy a řízení společností (corporate governance) bude mít nenápadný článek 37, který by však mohl mít zásadní dopad na jmenování statutárního auditora nebo auditorské společnosti. Podle směrnice by statutárního auditora nebo auditorské společnosti měla jmenovat valná hromada akcionářů nebo členů auditovaného subjektu.
Nebude tedy na rozdíl od dosavadní úpravy možné, aby auditora jmenoval statutární orgán.
Podle dalšího odstavce však členské státy mohou povolit alternativní systémy nebo způsoby jmenování statutárního auditora nebo auditorské společnosti za předpokladu, že tyto systémy nebo způsoby zajistí nezávislost statutárního auditora nebo auditorské společnosti na výkonných členech správního orgánu nebo na řídícím orgánu auditovaného subjektu.
Směrnice požaduje, aby členské státy ztížily odvolatelnost a výměnu statutárního auditora. Odvolat auditora bude moci pouze valná hromada a to jen z velmi závažných důvodů. Navíc členské státy musejí zajistit, aby auditovaný subjekt i statutární auditor nebo auditorská společnost informovaly orgán nebo orgány příslušné pro veřejný dohled o odvolání nebo odstoupení auditora v průběhu plnění auditorského úkolu a aby tento krok dostatečně odůvodnily.
Celý text směrnice je k dispozici zde: směrnice 2006/43/ES
