Je až s podivem, kolik představenstev a dozorčích rad akciových společností nevěnuje systematickou pozornost následnictví („succession planning“). Ocitají se snadno v pasti, když je nutné rychle vybrat nového člena správního orgánu nebo generálního ředitele. Několik praktických rad dle best practice správy ...
Norsko utváří nový trend v rozvoji corporate governance - od 1.ledna 2008 musí být 40% míst ve správních orgánech obsazeno ženami.
V globálním měřítku je každoročně propouštěno čtyřikrát více CEOs než tomu bylo v roce 1995. Je to hodně nebo málo? A také vyvstává otázka proč? Reagují správní orgány přehnaně? Pochybují snad o schopnostech CEOs vést organizaci delší dobu?
Pod tlakem regulátorů i zákonodárců se požadované změny v praxi corporate governance stávají realitou. V současné době je již většina korporátních správních orgánů v souladu s první vlnou požadavků řádné praxe corporate governance vycházející ze Sarbanes-Oxley Act (2002).To dokládají i závěry pravidelného ročního hodnocení společnosti Spencer Stuart, studie založené na analýzách výročních zpráv společností S&P 500.
Po více než čtyřech letech účinnosti Sarbanes-Oxley a i díky děsivému prozření, že členové správních orgánů mohou být skutečně finančně zodpovědní za své přehmaty a chyby, došlo k zajímavému obratu, členové správních orgánů již nehledí s obdivem ke svým CEO. Jsou mnohem skeptičtější.
Zkusili jste hodnocení? Čím jsou členové správních orgánů tak výjimeční, že by se jejich individuální výkon a přidaná hodnota neměly měřit? Hodnocení probíhá obvykle v několika fázích. Nejdříve se hodnotí
1.Máme správného předsedu představenstva?
2.Je jeho odměna účinně provázaná s jeho výkonností?
3.Rozumíme dobře tomu, jak a odkud námi schválená
bude firemní strategie generovat hotovost?
4.Sleduje představenstvo trendy vývoje v oboru a
diagnostikuje možné příležitosti a ohrožení?
5.Víme, jaké jsou zdroje organického růstu firmy?
Jsou odměny GŘ provázané se strategií růstu?
Při posuzování kvality interakce v představenstvu nebo dozorčí radě nemůžeme nechat stranou skupinovou polarizaci - diskuse ve skupině generuje extremnější názory v obou směrech než jakými vládnou jednotlivci. Skupina, která navrhovala bezpečné řešení se nakonec přikloní k ještě konzervativnějšímu a naopak. Sociální srovnání: diskuse naznačí, co je sociálně přijatelnější, zda riziko nebo bezpečí a členové přizpůsobí svůj vlastní názor.