Nálada ve většině správních orgánů se nedá srovnávat s tím, co panovalo před rokem či dvěma lety....
Analýzy správy firem, které se staly obětí současné krize finančních trhů, upozornily na zásadní faktory, které umožnily odstartovat destrukční procesy ...
Analýzy správy firem, které se staly obětí současné krize finančních trhů, upozornily na zásadní faktory, které umožnily odstartovat destrukční procesy ...
Správní orgány akciových společností přestaly být klidným a bezpečným přístavem, kde na manažery nefouká....
Změna kultury v organizaci musí začít osobní přeměnou jejích vůdců, neboť kultura je především reflexí jejich internalizovaných hodnot, přesvědčení a sebeuvědomění...
Už jste se s tím možná setkali. CEO dostane návrh nového business plánu a zeptá se, "Je založen na etických principech a hodnotách podporujících náš růst?" ....
Někteří jedinci se domnívají, že pokud nechají "uniknout" část informací před i v průběhu M&A procesu dosáhnou tím lepší nabídky. Pozor, to nemusí být vždy pravda.
Finanční manažer by měl znát svoje lidi, rozumět jejich pracovnímu chování, umět správně zacílit motivační systémy, neplýtvat benefity, umět řídit rizika selhání, zkrátka využívat osobní náklady s efektivitou vyšší v řádu desítek procent.
Výpočet indexu kulturální entropie (cultura entropy) umožňuje kvantifikaci zmařené energie, prostředků a úsilí organizace. Kulturální entropie měří vnitřní napětí a neshody, vztahové záležitosti, strukturální nesoulady a systémové problémy v organizaci, které jsou demonstrovány výskytem ....
Je až s podivem, kolik představenstev a dozorčích rad akciových společností nevěnuje systematickou pozornost následnictví („succession planning“). Ocitají se snadno v pasti, když je nutné rychle vybrat nového člena správního orgánu nebo generálního ředitele. Několik praktických rad dle best practice správy ...
Etický kodex může vaši společnost posunout kupředu. Může pomoci vedení i celé společnosti jasně komunikovat hodnoty, principy a chování, které pak utvářejí charakteristickou konkurenční výhodu vaší společnosti. Mnoho společností a nejen obchodních, však neustále opakuje chyby, které s pravděpodobností rovnající se jistotě potopí sebelepší etický kodex. Proto jsme sestavili seznam šesti nejčastějších a stále se opakujících chyb, které dokáží pohřbít každý kodex. Pokud následující řádky budou popisovat charakteristické znaky vaší společnosti, je patrné, že byste se měli nad tématem implementace etického kodexu i nad tématem zralosti vaší firemní kultury vážně zamyslet.....
Společnosti s nejlepší praxí corporate governance mají o 18% větší návratnost na akcii, potvrdil výzkum ....
Jste členem představenstva nebo dozorčí rady? Chcete porozumět a ovládnout umění corporate governance? Chcete ve vaší společnosti omezit rizika selhání v pracovním chování či obchodním jednání?
Norsko utváří nový trend v rozvoji corporate governance - od 1.ledna 2008 musí být 40% míst ve správních orgánech obsazeno ženami.
právě fúze a akvizice představují jedinečnou příležitost ke změně zakořeněné a mnohdy rigidní firemní kultury. Je pravdou, že tato změna vyžaduje pečlivou přípravu, trpělivost a dodržování zásad managementu firemní kultury a etiky....
Due diligence je proces systematického získávání a oceňování informací s cílem identifikovat a ovládnout rizika spojená s transakcí (např. koupí podniku nebo jeho části) jejich snížením na přijatelnou úroveň.
V odborných kruzích se velmi často diskutuje nad problematikou hodnocení práce správních orgánů. Za "Strategické aktivum" se považuje, když členové představenstva a dozorčí rady:
Jak mohou organizace ovlivnit a zvýšit efektivitu práce správních orgánů? Je to vůbec možné? Tyto otázky si kladou akcionáři, investoři i samotní členové správních orgánů po celém světě. Neexistuje jeden universální recept či rada. Ne nadarmo se hovoří o “umění corporate governance”. Je ale možné shrnout šest základních praktik, jejichž přijetí zcela jistě přispěje k vyšší efektivitě práce.
Největší ohrožení často přicházejí z vlastních řad. Každá společnost má svoji "achilovu" patu i a témata, která raději vůbec neotvírá. Je složité diskutovat o rizicích spojených s etickými selháními v pracovním chování a obchodním jednání.To platí i na úrovni správních orgánů. Problémem je široký záběr, určitá neuchopitelnost a teoretická rovina (dokud k nějakému etickému selhání nedojde).
Zabraňovat neetickému jednání nebo podporovat etické jednání? Jedná se od dvě strany téže mince s totožným cílem – snížit rizika a nasměrovat firemní kulturu k vyšší konkurenceschopnosti.
Společnosti, ve kterých etika má své pevné místo, jsou schopny lépe budovat a chránit svou reputaci, podněcovat důvěru a dávat tak lidem i investorům pozitivní signály. Za vším stojí pochopení významu sdílených hodnot a jejich vlivu na tvorbu firemní kultury.
Stále více českých zaměstnavatelů má pro své zaměstnance zpracované firemní etické kodexy, které jsou obsluhované manažery firemní etiky, odpovědnými za to, že zaměstnanci společnosti v každé situaci budou stát na té správné straně dobra a zla. Stále v nedohlednu je doba, kdy prohřešek proti firemním etickým standardům zničí kariéru člena představenstva nebo dozorčí rady. A prohřeškem proti etickým standardům je i přijetí pozice generálního ředitele nebo křesla v představenstvu nebo dozorčí radě polostátní společnosti, jestliže dotyčný nemá proto dostatečnou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti.
V globálním měřítku je každoročně propouštěno čtyřikrát více CEOs než tomu bylo v roce 1995. Je to hodně nebo málo? A také vyvstává otázka proč? Reagují správní orgány přehnaně? Pochybují snad o schopnostech CEOs vést organizaci delší dobu?
Kritická sebereflexe vůdce může posílit schopnost spolupráce s ostatními. Odpovězte otevřeně (a jste -li vůdce vy sám, tak zhodnoťte sebe) na tyto otázky:
Budoucnost úspěchu společností a jejich obchodních značek bude zahrnovat více než pouhé vytváření zisku. Hodnota společnosti a její obchodní značky se dá chápat dvěma způsoby. Za prvé je to jejich funkčnost a za druhé asociace spojené s jejich významem....
Stále častěji se vedení společností ocitají v situaci, kdy představenstvo v souvislosti s poklesem obratu v zastoupení investorů vznese požadavek rychle snížit stavy výrobních zaměstnanců. Požadavek bývá, zvláště u nadnárodních korporací, provázený poznámkou: No discussion, no comments.
Co obvykle následuje? ...
Příběh Johna Browna, dnes již bývalého CEO BP PLC proběhl téměř všemi sdělovacími prostředky po celém světě, česká média nevyjímaje. John Brown pracoval v British Petroleum celých 41 let. Konec jeho kariéry je velmi politováníhodný a z jeho pohledu tragický. Důvodem k vlastní rezignaci nebyla Brownova sexuální orientace, nýbrž to, že svému milenci poskytoval finanční i lidské zdroje ze společnosti BP a další výhody.
Pokračujeme závěry z diskusí u kulatého stolu, kterých se ve společnosti CG Partners účastnili členové dozorčích rad předních českých společností a to jak ekonomové, manažeři a právníci, tak i členové dozorčích rad zvolení z řad zaměstnanců. Členové dozorčích rad otevřeně hovořili o aktuálním vývoji regulace správy a řízení společností ve světě a s trendy v legislativě (Sarbanes – Oxley Act, Action Plan EU, Code CG OECD) a o problémech, které s jejich prací v dozorčích radách souvisejí. Výsledky a zjištění z velmi intenzivní diskuse daleko překračují rámec kulatých stolů a jsou významným impulsem těm členům dozorčích rad, kteří usilují o naplnění své úlohy v efektivní správě jim svěřených společností.
Pod tlakem regulátorů i zákonodárců se požadované změny v praxi corporate governance stávají realitou. V současné době je již většina korporátních správních orgánů v souladu s první vlnou požadavků řádné praxe corporate governance vycházející ze Sarbanes-Oxley Act (2002).To dokládají i závěry pravidelného ročního hodnocení společnosti Spencer Stuart, studie založené na analýzách výročních zpráv společností S&P 500.
Po více než čtyřech letech účinnosti Sarbanes-Oxley a i díky děsivému prozření, že členové správních orgánů mohou být skutečně finančně zodpovědní za své přehmaty a chyby, došlo k zajímavému obratu, členové správních orgánů již nehledí s obdivem ke svým CEO. Jsou mnohem skeptičtější.
Společnost CG Partners otevřela diskusi o naléhavých problémech v práci dozorčích rad dnes a o jejich budoucí úloze ve správě akciových společností.
Důvodem je stagnující kvalita práce dozorčích rad a potřeba zásadně ji zlepšit. Ve specificky českých podmínkách rovněž naléhavá potřeba reagovat na světový vývoj corporate governance. I v ČR jsou často používané nezdravé praktiky vedoucí ke snižování hodnoty investic akcionářů a proto musí být obdobné i nápravné kroky. Reálná praxe správních orgánů v ČR je často dramaticky odlišná od toho, co požadují Kodexy řádné správy a ne vždy například dozorčí rada disponuje účinnými nástroji k odhalení závažných problémů, které se představenstvo a exekutiva snaží zakrýt.
Zajímavé jsou závěry z diskusí u kulatého stolu, kterých se účastnili členové dozorčích rad předních českých společností a to jak ekonomové, manažeři a právníci, tak i členové dozorčích rad zvolení z řad zaměstnanců. Členové dozorčích rad otevřeně hovořili o aktuálním vývoji regulace správy a řízení společností ve světě a s trendy v legislativě (Sarbanes – Oxley Act, Action Plan EU, Code CG OECD) a o problémech, které s jejich prací v dozorčích radách souvisejí. Výsledky a zjištění z velmi intenzivní diskuse daleko překračují rámec kulatých stolů a jsou významným impulsem těm členům dozorčích rad, kteří usilují o naplnění své úlohy v efektivní správě jim svěřených společností.
Všechny firmy bez výjimky operují s určitými sdílenými hodnotami, které jsou integrované do firemní kultury. Některé z těchto sdílených hodnot mají pozitivní náboj, například otevřená komunikace, důvěra, čestnost, respekt či spokojenost zákazníků a jsou hodnototvorným aktivem každé organizace.
Ve firemní kultuře se vyskytují i sdílené hodnoty s negativním, potenciálně limitujícím nábojem
Zkusili jste hodnocení? Čím jsou členové správních orgánů tak výjimeční, že by se jejich individuální výkon a přidaná hodnota neměly měřit? Hodnocení probíhá obvykle v několika fázích. Nejdříve se hodnotí
Umím si představit lepší adrenalinový sport ...
Autentické výpovědi členů správních orgánů o jejich zkušenostech se zástupci státu v jejich společnostech
Je až neuvěřitelné, že Sarbenex-Oxley vstupuje již do čtvrtého roku své existence. Jaké trendy v této souvislosti můžeme očekávat v roce 2007? Zatímco SOX zůstane klíčovým aspektem pro mnoho organizací, dá se očekávat, že soukromé, veřejné i neziskové organizace rozšíří svůj risk management do oblastí celostního managementu rizik na úroveň corporate governance a do oblasti tréninku exekutivy v managementu rizik.
Výpověď špičkového manažera, který říká: „Úspěch se neodpouští, zejména když nejsou při něm uspokojeny ambice politiků“.
„Rambo kapitálového trhu“ otřásá byznysem po celém kontinentu. Rozpoutá ve špatně řízené firmě peklo a donutí vedení ji zhodnotit. Akcionářský aktivista Guy Wyser-Pratte otřásá byznysem po celém kontinentu. Jak sám říká,na mušce má početné cíle. Německá media mu dala přezdívku „Rambo kapitálového trhu“, vyjadřující dvojsmyslnou poklonu jeho nájezdům na dlouhou řadu firem, které považoval za špatně spravované a tím pádem podhodnocené.
Jak akcionář Rambo pracuje ? Nakoupí akcie, rozpoutá ve firmě akcionářské peklo a donutí management provést změny vedoucí k nárůstu ceny akcií. Poté zinkasuje
1.Máme správného předsedu představenstva?
2.Je jeho odměna účinně provázaná s jeho výkonností?
3.Rozumíme dobře tomu, jak a odkud námi schválená
bude firemní strategie generovat hotovost?
4.Sleduje představenstvo trendy vývoje v oboru a
diagnostikuje možné příležitosti a ohrožení?
5.Víme, jaké jsou zdroje organického růstu firmy?
Jsou odměny GŘ provázané se strategií růstu?
Kulatý stůl členů představenstev - spoluvlastníků středně velkých akciových společností na téma „Aktuální problémy práce správních orgánů“, který proběhl v květnu 2005, identifikoval následující okruhy problémů:
Společnost Deloitte výsledky průzkumu mapujícího ponaučení ze série korporátních krizí z minulých let počínaje slabinami externích auditů a konče riziky vyplývajícími z neadekvátních struktur správy korporací. Nejzávažnější byl ale jeden poznatek: finanční výkazy nedávají komplexní obraz o skutečném podnikatelském zdraví společnosti a její konkurenceschopnosti.
V minulém týdnu národ žasl nad informacemi o hygieně v obchodních řetězcích. Vystoupení pracovníků úseků masných výrobků ostře kontrastovala s reakcí tiskových mluvčích dotčených firem. Syrová páchnoucí realita byla zřejmě daleko od etických kodexů pracovního a obchodního jednání, kterými se zmíněné společnosti chlubí. Obtížně bych hledala lepší příklad toho, jaký rozdíl je mezi formálně publikovaným etickým kodexem a kodexem ve společnosti skutečně implementovaným, tj kodexem vnímaným a dodržovaným pracovníky na všech organizačních úrovních. Ne vždy však diskrepance tak zapáchá jako tomu bylo v obchodních řetězcích. Troufám si odhadnout, že problémy s implementací etických kodexů pracovního chování a obchodního jednání má 95% firem, včetně firmy zvané „stát“ , jen si to z pohodlnosti odmítají přiznat. Budeme se proto „technologii“ implementace kodexů věnovat i na našich stránkách intenzivněji.
Každé představenstvo a dozorčí rada je svým způsobem neopakovatelné a unikátní. Malá skupina silných osobností nejrůznějšího věku převezme různou formou a někdy za obtížně popsatelných okolností ze zákona objektivní odpovědnost za správu společnosti od velikosti atomu až po nadnárodního giganta. Každý jednotlivec si sebou přináší nejen svoji odbornost, životní a podnikatelské zkušenosti, ale i svůj individuální komunikační styl, svůj kognitivní styl, způsob řešení konfliktů, svoji preferovanou týmovou roli, odolnost ke stresu a tak dále.
Chcete jako člen představenstva či dozorčí rady dobře porozumět finačním výkazům Vaší společnosti ? Informujte se o možnostech, jak toho můžete co nejsnáze a co nejefektivněji dosáhnout.
John Kay: Financial Times, 6.prosince 2004
Může se organizace učit a zapomínat ? Může mít a nemít svoji integritu ? Může se smát nebo být vzteklá ? Má firma svoji duši ? Film a kniha „ Korporace“ se sice zvrhla v nudný výkřik proti modernímu businessu, ale zároveň nastolila spornou otázku: existuje něco jako osobnost korporace ?
Nová pravidla vydaná NYSE požadují, aby každá veřejně obchodovatelná společnost přijala taková pravidla praxe správy, která zajišťují důvěrnost, čestné jednání se zákazníky, dodavateli a reporting nezákonného nebo neetického chování.Po kolapsech velkých korporací kapitálový trh i stát sám vyvíjí tlak na prosazování takové firemní kulturu, která usiluje o soulad pracovního chování
Mají být členové dozorčích rad státních podniků odměňováni opcemi na akcie společnosti, kterou kontrolují? Rozruch výše zmíněným způsobem motivování členů svých statutárních orgánů vzbudila nedávno v České republice elektrárenská společnost ČEZ. Roman Pospíšil označil nedávno na stránkách Práva tento způsob, i když nepřímo, za nepříliš vhodný. ČEZ by raději
Proč neustále dochází k pádům velkých koncernů typu Enron, WorldCom či Parmalat? Selhal stát v roli sudího hry zvané tržní hospodářství? Nebo může za krachy nekvalitní práce auditorských firem? Ano, stát i auditoři se často svojí nedbalostí či neznalostí na defraudacích ve velkých podnicích podílejí. Pravdou je i skutečnost, že obrovské mezinárodní firmy se už dávno vymkly dohledu národních regulátorů a jejich hospodaření nelze v podstatě kontrolovat. Kauza Parmalat je toho jasným důkazem. Ani ve chvíli, když už je osm potenciálních viníků v policejní vazbě, nelze spolehlivě dohledat
Novým hitem byznysu je profesionalizace členů dozorčích rad
Evropa hledá po vlně krachů velkých korporací typu Parmalat recept na snížení rizika náhlého zániku těchto firem. V současnosti se ukazují dvě cesty, kterými se můžou národní vlády ubírat. První z nich je zavádění dalších regulačních orgánů. Tímto způsobem chce vyřešit problém po pádu parmského koncernu Itálie. Ministr financí Giulio Tremonti se chystá vytvořit úřad pro regulaci finančního trhu, který by měl za úkol minimalizovat riziko dalších finančních skandálů. To je klasická cesta, posílená byrokracie dohlédne na nekalé hrátky zlovolných manažerů.
Naopak Německo zastává názor, že velké společnosti by měly uhlídat především jejich vlastní akcionáři. Ti vykonávají svoji vůli
Globální ekonomika přináší nové typy problémů, jejichž řešení se neobejde bez společného právního a etického rámce. V příloze najdete dokument, který je modelem pro řešení sociální odpovědnosti korporací v EU.
Kladem rodinného podnikání je především dlouhodobá perspektiva (narozdíl od veřejně obchodovatelných společností jsou rodinné společnosti budované s dlouhodobou vizí) a kontinuita existence, chráněná rodinnou kulturou kultivovanou expertní znalostí.
Při posuzování kvality interakce v představenstvu nebo dozorčí radě nemůžeme nechat stranou skupinovou polarizaci - diskuse ve skupině generuje extremnější názory v obou směrech než jakými vládnou jednotlivci. Skupina, která navrhovala bezpečné řešení se nakonec přikloní k ještě konzervativnějšímu a naopak. Sociální srovnání: diskuse naznačí, co je sociálně přijatelnější, zda riziko nebo bezpečí a členové přizpůsobí svůj vlastní názor.
Široce diskutovaným tématem posledních měsíců je podnikatelská a manažerská etika. Spektrum různých insider-trading a auditorských skandálů z nedávné doby vyneslo etiku pracovního chování zaměstnanců na přední místo vnitřních aktivit veřejně obchodovatelných i rodinných firem. Etika individuálního i skupinového rozhodování zaměstnanců na nejrůznějších úrovních firemní hierarchie je předmětem zájmu televize, novin a časopisů.
Lze říci, že tajemství není v různých sofistikovaných zákonech a filosofiích modelů corporate governance. To, co rozhoduje, je postoj všech členů orgánu k práci, zodpovědné naplňování vzájemných očekávání a pozitivní pracovní vztahy mezi členy správního orgán navzájem exekutivu nevyjímaje. V takovém uskupení jsou minimalizované obranářské a vypočítavě opatrnické strategie, mocenské hry nejsou funkční. Diskuse na jednání i mimo ně je neformální a otevřená, vzájemný dialog je charakteristický svojí dynamickou a intelektuálně stimulující kritičností a členové se ho rádi účastní. Závěry a rozhodnutí odráží vytříbené názory celé skupiny, nikoliv ambice jednotlivce, podstata a smysl rozhodnutí vždy převáží formu